Pastorační středisko

Denní rozjímání

Každý den se zveřejní odkaz na evangelium spolu s krátkým komentářem.
Datum konání akce
19. 3. - 30. 4. 2020
8. dubna

Mt 26,14-25 Po třech letech následování se učedníci už nediví, že všechno zapadá a lidé otvírají svá obydlí. Vypadá to jako klasická situace. Vše je v pohodě a daří se. Najednou Ježíš upozorňuje, že ho někdo zradí. To učedníky zaskočí. Nicméně vše je na dobré cestě, učedníci si už ověřili, že svůj život vložili do správných rukou, které jim zajistí kariéru. Poznali ho dobře, nebo se nechali unést vlastními představami a projekty? A já chci Ježíše poznat, nebo mu vysvětluji, jaký má být?


7. dubna

Jan 13, 21-33,36-38 - Ježíš miluje Jidáše a dává život za něj, který ho zrazuje. Poté, co mu umyl nohy, nabízí mu poslední gesto lásky a společenství. Právě v jeho odmíntuní se zjevuje svláva: Bůh je nezištná láska pro všechny ztracené. 


5. dubna

Mt 26, 14-27,66 - Učedníci se rádi nechávali vidět v přítomnosti Ježíše, když za ním chodily davy, když dělal zázraky a měl úspěch. Ale najednou při zatčení se ztratí a zapírají ze strachu z davu. Podobně Pilát ví, že nejdná fér, ale tlak ostatních ho zlomí. Jaká je moje vytrvalost v následování Ježíše? Nejenom v pronásledování, ale v mém obvyklém dni? Nepřeválcuje mě někdy dav?...


3. dubna

Jan 11, 45-56 - Je lepší, aby jeden člověk zemřel za lid. Známá Kaifášova věta, která je nám možná trnem v oku. Ze strachu o klid a o místa radši vydá na smrt Ježíše. Ona ale ukazuje mnohem víc. Zjevuje totiž Boží lásku k člověku. Bůh, který se dívá na člověka, který hříchem upadá do smrti, a Bůh, který vidí opravdovou tíhu a velikost lidského hříchu, zde nachází jediné řešení siruace. Pro záchranu lidí je opravdu lepší, aby jeden, aby On sám, zemřel za lid, než aby umírali ostatní. 


2. dubna

Jan 8, 51-59 - Abraham nejprve nebyl, potom vešel v existenci a nakonec zemřel. Pred ním, přede vším existujícím, je tu "Já-jsem". "Já-jsem" je Jméno, které Bůh zjevuje v hořícím keři, je to zjevení věrného a vysvobozujícího Boha. Tato slova jsou dnes vrcholem Ježíšova zjevení. On je Syn a představuje nám Boha jako svého i našeho Otce.


1. dubna

Jan 8, 31-42Člověk potřebuje být přijímán: žije nebo umírá podle toho, zda je, nebo není přijímán. Dokud nepozná bezpodmínečnou lásku, snaží se opatřit si alespoň drobky. Ty ale nestačí utišit jeho hlad. Jen ten, kdo je milován bez podmínek, může svobodně milovat sebe a druhé. Proto principem naší svobody je pravda Ježíše, milovaného Syna, který nám zjevuje naši identitu Otcem milovaných dětí.


31. března

Jan 8,21-20 - Pochybnosti o Ježíšově identitě mezi Židy velmi narůstají. Může to být opravdu Mesiáš? Mluví a jedná tak přesvědčivě, ale kde máme jistotu? A právě tehdy, kdy bude Syn člověka vyvýšen, tak pod křížem pohanský setník s jistotou vyzná - Ten člověk byl opravdu Syn Boží...


30. března

Jan 8,1-11 - Přijmout Ježíše znamená přijmout světlo do svého života. Jako když v noci rozsvítíme v domě a můžeme najednou všude chodit bezpečně, bez strachu kam šlápneme. Díky jeho světlu můžeme uvidět překážky a nástrahy, které na nás čekají a uvidět jejich reálné nebezpečí...


29. března

Jan 11,1-45 - Co se mohlo honit v hlavách Marty a Marie? Proč Ježíš nepřišel hned, když jsme pro něj poslaly? Proč si dal čas a kvůli tomu náš bratr zemřel? Ježíš ale ukazuje, že jeho moc jde daleko za naše představy, za náš pohled na danou věc...


28. března

Jan 7,40-53 - Kdo je vlastně ten Ježíš z Nazareta? Snad prorok nebo Mesiáš nebo blázen? Pokud by to byl Mesiáš, znamenalo by to dost změn v mém životě. Pro pohodu všech bude asi lepší umlčet pár křiklounů a označit ho za provokatéra, tak bude klid. Nechávám měnit svůj život podle Ježíše, nebo měním "Ježíše" podle svého života?


26. března

J 5,31-47 - Nemůže utišit žízeň ten, kdo vylévá vodu ven, nemůže se oddat Synu, kdo odmítá pravdu o sobě. Kdo nezná svou identitu syna, hledá ji všude jinde, v obrazu, který o něm mají druzí: je otrokem očí ostatních ve snaze se ji zalíbit, aby se zalíbil sobě. Pouze ten, kdo nachází svou identitu syna/dcery v Bohu, se stává opravdu svobodným...


24. března

J 5,1-16 Tak dlouho je ten člověk nemocný. Je opuštěný ode všech lidí – od příbuzných i od známých. Jeho život je utrpení, bolest a nemoc. Najednou přichází Ježíš s otázkou: „Chceš být zdráv?“. Co je tohle za otázku? Jak by nechtěl. Jako kdyby to nebyla ani vážná otázka, ale provokace. Ale Ježíš to myslí vážně. Ptá se, protože on na maximální míru respektuje naši svobodu. Je připraven nás uzdravit z našich nemocí, bolestí. Nic ale neudělá, pokud by to znamenalo porušit naši svobodu. Je jenom na nás, zda mu umožníme konat zázraky. On chce uzdravit naše životy.


23. března

J 4, 43-54 - Ježíš dnes kárá všechny, kteří chtějí stále nové zázraky a znamení. Víra neznamená hromadit a upnout se na stále nová znamení, ale uvěřit v Boha kvůli tomu, co už učinil a o čem Slovo vypráví. Co vlastně Bůh pro člověka už vykonal? Co vykonal pro moje známé? A pro mě samotného?


22. března

J 9,1-41 - Mnoho věcí o Bohu nevíme, nebo nedokážeme vysvětlit. Dokonce i slepý a jeho rodiče často používají slovo nevím. Ale Ježíš neuzdravuje kvůli absolvované zkoušce z teologie. Slepého uzdravuje setkání s Kristem, ochota nechat se proměnit tak, jak chce Ježíš. Skutečnost, že nedokážu přesně vysvětlit co a jak Ježíš dělá neznamená, že nemohu přebývat v jeho blízkosti a nechat se uzdravovat, nechat si otvírat oči.


21. března

Lk 18,9-14 - Modlitba může být krásným setkáním s Bohem, nebo setkáním sama s sebou. Oba muži začnou modlitbu oslovením "Bože". Farizeus po tomto úvodě se potkává už pouze se svou dokonalostí a nikoho dalšího k tomu nepotřebuje. Celník se potkává se svojí nedokonalostí a to ho vede k setkání s Božím milosrdenstvím. S kým se v modlitbě chci setkat já? A s kým se setkávám?


20. března

Mk 12,28-34 - Náboženství bývá často vnímáno, jako intelektuální příklon k nějaké pravdě, nebo něco soukromého, skrytého. Když má ale Ježíš shrnout celé křesťanství, ukazuje jeho bytostnou praktičnost a použije slovo MILUJ. To samo o sobě vyzývá k akci. Možná bychom ho mohli vyměnit za slova Udělej krok - Udělej krok k Bohu, Udělej krok k druhému člověku vedle sebe. Jaké dva kroky udělám dnes?


19. března 

Mt 1,16-24 Situace, která se vyvíjí zcela jinak, než si člověk (Josef) představoval. A není to ojedinělý moment - Kána, smrt a vzkříšení... Jakoby Ježíš chtěl, abychom neupadli do svých plánů, ale zůstali ve spojení kvůli změnám, aktualizacím. V dnešních dnech neustále sledujeme internet a rozhlas, abychom věděli, jaká jsou nová nařízení. To může být velká inspirace pro duchovní život - každý den se snažit naslouchat Božímu hlasu. Možná něco přeslechneme, možná něčemu neporozumíme, ale to neznamená, že nám dnes Bůh nechce sdělit něco důležitého.


Převzato z FB stránek - Denní rozjímání

Máte nějaké dotazy? Kontaktujte nás.