Církev má jasný misijní rozměr. Dostali jsme naší víry v Ježíše Krista zdarma při křtu. Stali jsme se Božími dětmi, a to není nikdy záležitost individuální, ale vždy církevní.Ze společenství s Bohem – Otcem, Synem a Duchem svatým – se rodí nový život s ostatními bratry a sestrami. Božský život není nějaký produkt, který máme prodávat, nejsme proselyté; je bohatstvím, které je třeba rozdávat, šířit, hlásat: to je smysl misie. Tento dar jsme dostali zadarmo a zadarmo se o něj dělíme, aniž bychom kohokoli vylučovali. Bůh chce, aby skrze církev, všeobecnou svátost spásy, došli všichni lidé spásy v poznání jeho pravdy a milosrdenství. O to se chceme nejrůznějšími způsoby snažit i v naší diecézi.
Církev je ve světě na misii: víra v Ježíše Krista dává správný rozměr všem skutečnostem a ukazuje nám svět Boží optikou a Božím srdcem. Naděje nám otevírá věčné horizonty božského života, na kterém máme skutečně účast. Dobročinná láska, kterou můžeme zakoušet ve svátostech a v bratrské náklonnosti, nás pobízí, abychom vyšli z kostelů tam, kam nás Bůh právě posílá, i kdyby to mělo být až do končin země. Taková neustále vycházející Církev vyžaduje trvalé misijní obrácení. Je mnoho svatých, mnoho věřících mužů a žen, kteří dosvědčují a ukazují, že lze být zcela otevření, milosrdní a druhým blízcí a odpovídat tak na neodbytný podnět lásky. Její vlastností je totiž dar, oběť a nezištnost.
Částečně převzato z Poselství Svatého otce Františka k 93. světovému dni misií 2019